V úterý 14. 5 . jsme vyrazili se 4. a 5. třídou do pohankového mlýna ve Frenštátě pod Radhoštěm... A co jsme tam viděli a slyšeli...?
...Líbilo se mi, že jsme se neučili a šli jsme do pohankového mlýna. Cesta nebyla nijak namáhavá, protože jsem nemusel chodit, jenom sedět. Ve mlýně jsem viděl plno strojů, které tu pohanku zpracovávají. Jeden stroj tu pohanku taky balil do balíčků, u toho seděla paní, která na ty balíčky dávala nálepky. Asi s reklamou nebo něčím takovým...
...Určitě pohankový mlýn navštivte, jen doufám, že vám pan Zdeněk Šmajstrla nerozmluví kuřecí maso jako nám... Totiž - povídal nám o tom, co je to pohanka a mluvil o zdravé výživě a o tom, v kterých potravinách je lepek a ve kterých není. Někdy ale odskakoval od tématu a místo pohanky rozebíral jiné věci. Třeba vesmír, mléčné výrobky a mrkvový salát. Rozmluvil mi moje oblíbená jídla, bylo mi až do pláče, ale myslím, že v některých věcech měl pravdu...
...Dneska jsme byli v pohankovém mlýně. Cesta autobusem byla dlouhá asi hodinu a udělalo se mi během ní zle. Dojeli jsme do Frenštátu a byli jsme na místě. Před námi stál mlýn s pohankou. Vešli jsme dovnitř a uslyšeli veliký rachot. Poté nám dal pan jménem Zdeněk Šmajstrla lžičku pohanky do dlaně. Procházeli jsme velikánským hlukem. Došli jsme úplně nahoru a tam jsme si posedali na židličky a ten pán nám udělal přednášku o životě...
... Pak jsme šli dál do restaurace a obchodu s pohankou. V té restauraci nám řekl vše od historie až po kuře. V ochodě jsme si nakoupili pohanku a šli jsme zpět na autobusovou zastávku. První jsme jeli autobusem a pak vlakem. Když jsme dorazili do Frýdku, koupili jsme si zmrzlinu a šli jsme do školy...
...Ve dveřích stál starý pán, který nás provedl celým mlýnem. Ten pán se jmenoval Zdeněk Šmajstrla, měl bílou čepici, bílý kabát a bílé kalhoty. Měl tmavé vlasy a šedé fousy. Každému dal do ruky hrst pohanky. Když jsme vešli dál, stál tam obrovský stroj a plné pytle pohanky. Potom jsme šli do další místnosti, kde byly do zdi vyvrtané díry a tam říkal, že bude nová výrobní linka...
...Vystoupili jsme a šli jsme do mlýna. Od zastávky to bylo pár metrů. Po levé ruce byl široký rybník, ve kterém je asi 12 000 ryb. Hned jak jsme vešli do dveří mlýna, dal nám ochutnat pohanku. Podívali jsme se, jak to tam funguje. Potom jsme šli do místnosti, kde jsme si povídali, co bychom měli jíst a co bychom neměli jíst...
... Ve mlýně nás čekal pán a ten nám dal ochutnat pohanku a šli jsme dál. Viděli jsme stroj, který pohanku loupal a vyhazoval z ní slupky. O kousek dál byly pytle, ve kterých byla ta pohanka a ty slupky. Pak jsme šli dál po zatočených schodech nahoru a tam se ta zrna balila do pytlíků a jedna paní, která tam pracovala, na ty pytlíky lepila papírky s nápisem, co je uvnitř. No nakonec jsme šli do takové velké místnosti, kde byla socha Radegasta...
...Šli jsme do mlýna, kde nás čekal Zdeněk Šmajstrla s pohankou. Vstupovali jsme psotupně jako kachny a jak kdo procházel, tak nám sypla do ruky pohaku. Řekl nám, ať jdeme dál kolem velkého stroje. Sypali tam do pytlů pohanku a její slupky. Šli jsme dál a byl tam taky menší stroj na krupici. Pak jsme šli do velké místnosti, která vypadala jako v době husitů. Sedli jsme si ke stolům a pan Šmajstrla nám začal vyprávět o pohance a a další věci...